Jsem Eve. Jsem Žena, Matka, Dcera, Sestra a upřímně doufám že babička ještě hodně dlouho nebudu.

Jsem od přírody rodinný typ a tak asi nikoho nepřekvapí, že jsem se zhlédla v kuchyňských zástěrkách, bublajících hrncích a v trošku staroanglickém způsobu života. Podle mě je krásné, když žena má možnost být opravdu Ženou.

  

Vždy jsem chtěla být dobrou maminkou - což se těžko posuzuje, jedno z mých dětí je v pubertě a já jsem prý ta nejhorší/nejlepší máma na světě(vybíráno dle aktuálního rozpoložení mého ochočeného puberťáka). A co se druhého dítka týká - slovy mého muže " já ti říkal, že je rozmazluješ".

Skvělou hospodyňkou - má Maminka mi když jsem byla malá říkala, že takového bordeláře ještě neviděla a že s přehledem strčím do kapsy kdejakého kluka. Takže udržet byt jako klícku mi dá víc práce než běžnému smrtelníkovi. A jsou dny kdy se to prostě nepovede.

A dobrou manželkou - opět slovy mého muže:" Miláčku už si jedla? Tak se nejdřív najez a do té doby na mě prosím tě nemluv." 

Kromě toho mám určitě i spoustu jiných krásných a na nervy jdoucích vlastností a ctností, které by se daly vyvážit třeba pytlem vřeštících Umpalumpů. Věřím, že můj ex-manžel by takových mých vlastností našel spoustu. Což mě přivádí k další věci která mě zajímá a které se věnuji už docela dlouho a tou je práce na vztazích.

Už léta se setkávám se spoustou lidí, převážně žen, které mají doma spoustu neshod a zbytečných problémů. Nejedna z nich si ke mě mockrát přišla pro radu, což je, jak si všichni dokáží představit, jako procházka minovým polem a taky bych se tady ráda věnovala tématu dnešních žen, partnerek, manželek a vztahům celkově. Nejsem psycholog a tak i mé názory a rady budou spíš na úrovni zdravého rozumu a ženské intuice.

A k tomu neodmyslitelně patří i názor mého milovaného muže, který si společně se mnou prošel jak rozvodem, ač nebyl jeho, tak i spoustou dalších situací, kdy se mužský nadhled opravdu hodil.

Ráda se tedy s Vámi formou "příručky" i příběhů podělím o své kladné zkušenosti, zdary a koneckonců i o ty neúspěchy a nezdary.

Třeba vás potěší, že v tom nejste samy a je nás víc, komu se něco nepodaří, ale kupodivu, on se ten svět kvůli tomu ani nezastaví a ani nezboří. Důležité je se zvednout a nevzdat se.

Další věc, které se tu chci věnovat je magie, ať už praktická, tak i některé zásady a pravidla.

O okultní vědy, nebo spíš lidštěji řečeno, o čarodějnictví se zajímám už 17 let. 

Za tu dobu jsem si stihla na vlastní kůži ověřit spoustu příjemných i nepříjemných věcí.

Třeba jak velký smysl pro ironii někdy dokáže mít pravidlo tří(o kterém se zde na blogu také zmiňuji). Jak Vám na jednom rohu dá krásný pocit zadostiučinění, aby Vám vzápětí na tom dalším pořádně nafackoval abyste si pamatovali, že takhle tedy ne.