Nepřát nikomu nic špatného, není tak těžké, vážně. Když víte jak na to, ušetříte si spoustu zbytečných nervů, rozčilování a vaše zdraví Vám za to poděkuje.
Nikdo se nevyhneme nějaké té potvoře, co Vás se sladkým úsměvem klidně podrazí,
s mávnutím ruky vrátí půjčenou věc zničenou, přebere vám partnera(když se nechal, nestál za to),
nebo Vás prostě pomluví.
Každý z nás se už určitě setkal l s někým kdo se ozve jen když potřebuje pomoc a pokud je to naopak, má najednou hrozně moc práce, nemocnou půlku příbuzenstva, je mu to hrozně, opravdu hrozně moc líto, ale budete si muset poradit sami a jo tu věc, co jste mu půjčili a teď ji potřebujete vrátit? No tu Vám teď nedá, protože jí nutně potřebuje on sám, takže najde dalších tisíc důvodů proč nemá čas se s Vámi vidět. Případně Vás dostal do problémů a odmítá se k tomu jakkoliv hlásit.
Nebo Vás prostě jen svým chováním totálně vytočil někdo cizí.
Případně Vám někdo úmyslně ublížil, ať už na duši či na těle.
Někdo blízký Vás zradil, podrazil, nebo využil.
V tom jak mohou lidé ublížit jeden druhému,
myslím není nutné dávat další příklady, každý si najde ten svůj.
Když už chcete někoho spravedlivě potrestat, nikdy mu nesmíte chtít uškodit.
Ne opravdu, klesli byste až pod úroveň člověka, kterého chcete za jeho chování trestat.
Změňte své "definice".
V žádném případě těm dotyčným nesmíte přát neštěstí, úrazy, vyhazov z práce, nebo další z nepřeberného množství špatných věcí, které člověku můžou opravdu znepříjemnit život.
O něčem horším ani nemluvím.
To byste tomu dali.
Všechno by se to mohlo otočit proti Vám, navíc byste si zanesli hlavu samým "smetím". To Vy by jste si s sebou vláčeli spoustu vzteku a s ním i spoustu špatných, někdy i zlých a smutných myšlenek.
Vy by jste byli ti, kdo se bude pořád trápit a vracet se dokola zpět, stále k tomu bodu, kde vám bylo ublíženo. Zastavíte se tím na mrtvém bodě.
Váš vnitřní růst se tím zpomalí, nebo se dokonce zastaví.
Bude to jako na kolotoči,
a zas dokola.
A jako bonus,
se Vám tahle hrozná "smyčka" přehraje pokaždé, když na toho dotyčného narazíte ,ať už osobně, tak Vám bude stačit i jen zmínka o něm, nebo Vás to dožene ve chvíli klidu.
Místo spršky nadávek a spousty představ, kde hlavní roli hraje nepřítelův ukopnutý palec o ostrý roh skříňky a to ještě v tom lepším případě, je dobré uvědomit si,
že na každého dřív nebo později stejně dojde.
Lidově se tomu občas říká "Boží mlýny".
Sem, tam melou sice trochu pomalu, ale zato jistě.
Věřte, že až toho dotyčného/dotyčnou semelou, tak to bude bez pardónu a se vší grácií.
Zas na druhou stranu, nezůstávejte ušlápnutí. Je dobré ozvat se a říct, že se Vás jeho/její jednání dotklo, ublížilo Vám nebo Vás urazilo. Musíte, ale odhadnout situaci a nepřehnat to.
Nikdo se nevyhneme nějaké té potvoře, co Vás se sladkým úsměvem klidně podrazí,
s mávnutím ruky vrátí půjčenou věc zničenou, přebere vám partnera(když se nechal, nestál za to),
nebo Vás prostě pomluví.
Každý z nás se už určitě setkal l s někým kdo se ozve jen když potřebuje pomoc a pokud je to naopak, má najednou hrozně moc práce, nemocnou půlku příbuzenstva, je mu to hrozně, opravdu hrozně moc líto, ale budete si muset poradit sami a jo tu věc, co jste mu půjčili a teď ji potřebujete vrátit? No tu Vám teď nedá, protože jí nutně potřebuje on sám, takže najde dalších tisíc důvodů proč nemá čas se s Vámi vidět. Případně Vás dostal do problémů a odmítá se k tomu jakkoliv hlásit.
Nebo Vás prostě jen svým chováním totálně vytočil někdo cizí.
Případně Vám někdo úmyslně ublížil, ať už na duši či na těle.
Někdo blízký Vás zradil, podrazil, nebo využil.
V tom jak mohou lidé ublížit jeden druhému,
myslím není nutné dávat další příklady, každý si najde ten svůj.
Když už chcete někoho spravedlivě potrestat, nikdy mu nesmíte chtít uškodit.
Ne opravdu, klesli byste až pod úroveň člověka, kterého chcete za jeho chování trestat.
Změňte své "definice".
V žádném případě těm dotyčným nesmíte přát neštěstí, úrazy, vyhazov z práce, nebo další z nepřeberného množství špatných věcí, které člověku můžou opravdu znepříjemnit život.
O něčem horším ani nemluvím.
To byste tomu dali.
Všechno by se to mohlo otočit proti Vám, navíc byste si zanesli hlavu samým "smetím". To Vy by jste si s sebou vláčeli spoustu vzteku a s ním i spoustu špatných, někdy i zlých a smutných myšlenek.
Vy by jste byli ti, kdo se bude pořád trápit a vracet se dokola zpět, stále k tomu bodu, kde vám bylo ublíženo. Zastavíte se tím na mrtvém bodě.
Váš vnitřní růst se tím zpomalí, nebo se dokonce zastaví.
Bude to jako na kolotoči,
- Nespravedlnost vůči vám,
- lítost+vztek+bolest,
- přání odplaty+zlé myšlenky+vzpomínka na prožitou bolest i pocity,
- pocit nespravedlnosti+smutek+vztek+pocit beznaděje,
a zas dokola.
A jako bonus,
se Vám tahle hrozná "smyčka" přehraje pokaždé, když na toho dotyčného narazíte ,ať už osobně, tak Vám bude stačit i jen zmínka o něm, nebo Vás to dožene ve chvíli klidu.
Místo spršky nadávek a spousty představ, kde hlavní roli hraje nepřítelův ukopnutý palec o ostrý roh skříňky a to ještě v tom lepším případě, je dobré uvědomit si,
že na každého dřív nebo později stejně dojde.
Lidově se tomu občas říká "Boží mlýny".
Sem, tam melou sice trochu pomalu, ale zato jistě.
Věřte, že až toho dotyčného/dotyčnou semelou, tak to bude bez pardónu a se vší grácií.
Zas na druhou stranu, nezůstávejte ušlápnutí. Je dobré ozvat se a říct, že se Vás jeho/její jednání dotklo, ublížilo Vám nebo Vás urazilo. Musíte, ale odhadnout situaci a nepřehnat to.
Přejte jim ať dostanou přesně to, co mají dostat, ať už je to cokoliv.
Ať mají to, co si zaslouží.
Stejně už to na ně někde čeká.
Usmějte se a jděte dál tím svým životem, bez závaží naprosto zbytečného vzteku i dokola přehrávaných smyček nepříjemných pocitů, které by stejně trápil jen Vás.Až o tom člověku uslyšíte, nebo ho uvidíte příště, nepovede se mu zkazit Vám náladu vůbec,
nebo nanejvýš jen na pár minut.
Vždyť kdykoliv Vám nějak zkříží cestu, s úsměvem si uvědomíte, že na něho dojde. V duchu podvědomě zopakujete definici přání, které jste mu přiřadili, což Vám v duchu pohladí dušičku, která se při vědomí, že na něho dojde, uklidní.
Vzpomeňte si třeba na pravidlo tří.
Není nic špatného se spravedlivě naštvat,
ale vždy si snažte uvědomit, že i spravedlivý hněv má své hranice, když je překročíte,
ublížíte jen sami sobě. Případně svým blízký, kteří ty Vaše věčné a vzteklé nálady, nebo naštvané litanie budou muset snášet a to ani nemluvím o dopadu na Vaše zdraví.
Samozřejmě, že si nesmíte nechat všechno líbit a jen bezbranně čekat jak "to" samo dopadne.
Pokud se cítíte utlačováni, šikanováni, nebo se Vám děje nějaké bezpráví, rozhodně si to nesmíte nechat líbit! Nenechávejte si to jen pro sebe, není nic špatného na tom, požádat o pomoc.
Ale všechno má hranice, nesmíte schválně ubližovat a škodit.
A až Vám život přinese příležitost se pomstít, buďte velkorysí, buďte opatrní, svá rozhodnutí si dobře promyslete a nemstěte se! K ničemu by Vám to stejně nepomohlo.
Došel mi čaj, tak zas příště.
Žádné komentáře:
Okomentovat