Viděno s odstupem 5 let

Občas se nám naskytne možnost, vidět příběhy jiných lidí a to i s odstupem několika let.

Je to skoro pět let nazpátek, co jsem měla možnost sledovat poměrně dost zblízka, jak to vypadá, když někdo dokáže uhlídat sám sebe, své myšlenky a zůstat nad věcí, i když je to občas dost těžké.

A je to jen pár měsíců, co jsem viděla, jak dopadla ta druhá strana, která se neuhlídá, v tomhle případě se o to ani nesnažila naopak ubližovala i škodila. 
A jestli nezarostla mechem, tak škodí do dnes.

Ne zas tak dávno jsem měla tu smůlu, nebo spíše to štěstí vidět onu věc v praxi.Jedna mě blízká Osůbka se stala obětí hlouposti a povrchnosti své dlouholeté kamarádky. Nebudu vás tu zatěžovat až přílišnými podrobnostmi a asi se to ani nehodí.

Žena o které Vám budu vyprávět, říkejme té osůbce "Milé M", byla svou dlouholetou kamarádkou
( té můžeme říkat  třeba "Zbrklé Z")absolutně zcestně a hlavně bezdůvodně nařčena z věcí, které ani nejsou v jejích základních povahových rysech. 

A to dost nevybíravým, až bych řekla vulgárním způsobem.

Nejvíc Milé M, ale asi zranil fakt, že kamarádka které byla celý život opravdu velkou oporou a to mnohokrát na úkor sebe, které zrovna poměrně dost pomáhala, že si vůbec může myslet něco takového.

 Jednoho dne, kterému předcházelo spousta pomoci,

 utěšování a vlastně už poměrně dlouhá ztráta soukromého života, kdy "Zbrklé Z" neustále volalo "Milému M" a dožadovalo se od něho podpory, rad, pomoci i pochopení a kdy bylo "Zbrklé Z" schopné volat třeba i pozdě v noci s naléhavou prosbou, osobního setkání, aby jako kolovrátek omílalo pořád to samé. 

"Zbrklé Z" mlelo dokola o nesmyslech a pomstách, kdy se neustále cítilo ukřivděně a svěřovalo se, 

že skoro dospělé děti nynějšího nového přítele jsou na "Zbrklé Z" zlé

(pochopitelně, držely se svou maminkou a tatínkovu milenku,

 která jim tátu odvedla od rodiny z relativně pochopitelných důvodů nesnášely a jako bonus jim bylo úplně jedno jestli má nebo nemá důvod odejít). 

Kdy si "Zbrklé Z" stěžovalo na manželku svého nynějšího přítele, která se všemi možnými intrikami, čestnými i nečestnými způsoby, citovým vydíráním i celkem drsnými metodami snaží dostat zpět svého manžela.

Kdy každou chvíli "Zbrklé Z" fňukalo, že vlastní starší syn se téměř neozve, protože si našel dívku se kterou je sice šťastný a ona se o něj láskyplně stará, ale "Zbrklé Z" ji nesnášelo a syn dívku odmítal opustit.

 Stěžovalo si, že se mladší, skoro dospělý syn, se chová doma překvapivě jako doma a odmítá poslouchat a plně se podřídit novému příteli, kterého si "Zbrké Z" chvatně nastěhovalo do bytu.  

A spousta a spousta dalších zbytečných nesmyslů, kterým "Milé M" trpělivě naslouchalo a  snažilo se pomoci alespoň tím, že "Zbrklé Z" vyslechne, když už nešlo přivést "Z" k rozumu. 

Jednou večer se stalo něco zvláštního. 

Už bylo dost pozdě, když u "Milého M" naléhavě zařinčel zvonek u bytu.

Když "milé M" otevřelo, vtrhlo "Zbrklé Z" naštvaně a bez pozvání dovnitř. 

Začalo na "Milé M" křičet a nadávat mu, říkalo hloupé a hlavu ani patu nemající věci, nesmyslně "milé M" nařklo z intrik a pomluv, proti sobě.

 "Zbrklé Z" Bylo na "Milé M" vulgární a odporně zlé, dokonce "Milému M" vyhrožovalo násilím a při odchodu to zakončilo rozkopáním misky s vodou co ležela v rohu předsíně. 

"Zbrklé Z" nedalo  "Milému M" žádné vysvětlení proč si něco takového myslí, ani možnost se bránit. 

Vtrhlo k "Milému M" jako vichřice, prohnalo se svým monologem,

 zničilo pár věcí a jako tajfun si od funělo pryč.

"Milé M" A všichni kdo v tu chvíli byli přítomní vůbec nechápali co a hlavně proč se to stalo. 

"Milé M" se o své situaci radilo z přáteli, probrali to ze všech stran a nepřišli na žádný důvod,

 proč si "Zbrklé Z" myslí, že by mu "Milé M" chtělo ubližovat.

Tak a teď to hlavní, proč tohle celé vlastně vyprávím.

Je to krásný příklad sebekontroly.

Nemyslete si že "Milé M" nebylo naštvané a nemělo na "Zbrklé Z" spravedlivý vztek, mělo, jako by měl každý. Ale protože vědělo o kontrole myšlenek, jak se zmiňuji Zde a pozitivním myšlení Zde, hlídalo se na každém kroku.

Když "Milé M" vystřízlivělo z největšího šoku, dospělo ke smutnému názoru, 

že tohle si přátelé nedělají. "Milé M" ještě pár dní čekalo, jestli až se "Zbrklé Z" uklidní, nezavolá s vysvětlením, nebo omluvou. 

Po pár dnech se "Milé M" s lítostí a pochroumaným srdíčkem dozvědělo od známých o co vlastně šlo a také,

že o něm "Zbrklé Z" roznáší pomluvy.

Každý kdo měl trochu rozumu se dovtípil, že "Zbrklé Z" utrpělo blízké setkání jiného druhu se zhrzenou manželkou svého nynějšího přítele, která se prostě nedala tak snadno a zapojila do boje všechny ženské zbraně.

"Zbrklé Z" se bohužel nějak nedovtípilo.

Po tom všem, se "Milé M" cítilo po právu zrazeně a rozhodlo se, že "Zbrklému Z" samo volata ani nijak jinak ho kontaktovat nebude. Bylo ale rozhodnuté, že pokud "Zbrklé Z" zavolá, telefon zvedne a vyslechne jej.

"Zbrklé Z" se ale neozvalo a pro "Milé M" to bylo jistým způsobem osvobozením.

Jak dny plynuli uvědomovalo si "Milé M" to, co už tušilo dlouho.

 Žádné dennodenní fňukání do telefonu, žádné volání uprostřed noci, 

žádné prosby aby kvůli "Zbrklému Z" udělalo to či ono... Už nemuselo nikomu vysvětlovat, že škodit a mstít se nic dobrého nepřinese.

Život "Milého M" se najednou konečně a zaslouženě uklidnil a vyčistil.

Sem tam jsem na tohle téma s "Milým M" mluvili a říkali si, že to "Zbrklé Z" má přesně tak, jak to chce mít.

Také že život jde dál a že se jejich cesty rozdělily tak asi mělo být.

"Milé M" si dokázalo udržet nadhled a ohledně "Zbrklého Z " si přálo jediné:

 "aby "Zbrklé Z" přišlo na to, kdo byl ten intrikář, aby "Zbrklé Z" přišlo na to, že v tom celém bylo "Milé M" zcela nevinně, Aby "Zbrklé Z" našlo pravdu."

A už proto, že "Milé M" vědělo, že není dobré přát někomu něco špatného a že na "Zbrklé Z" stejně dojde, nezatěžovalo dál svou mysl myšlenkami na pomstu, na škodolibosti a časem vlastně ani na "Zbrklé Z" jako takové.

Zato "Zbrklé Z" dopadlo přesně tak, jak si samo vydláždilo cestičku. 

Starší syn s ním zcela přerušil kontakt, mladší se odstěhoval a 

vlastně o moc kontaktu se "Zbrklým Z" nestojí.

A teď po skoro pěti letech jsem já osobně společně s "Milým M" měla možnost vidět "Zbrklé Z".

"Zbrklé Z" sedělo u stolečku rychlého občerstvení v jednom z velkých obchodních domů. 

Sedělo tam, oplácanější než dřív, ve vytahaném tričku, které si lidé berou doma k televizi, 

v teplákách které toho měly už opravdu hodně za sebou a na nohou mělo ošlapané a zaprášené kroksy. 

O odrostlých kdysi asi na červeno obarvených vlasech, stažených do rychlého drdólu ani nemluvím.

Možná by se tohle oblečení dalo vzít v létě, někdy pozdě v noci, když by šla se psem...ale v centru Prahy s jednou z těch luxusnějších obchodních center, žena která má práci i střechu nad hlavou, byla to zvláštní volba oblečení.

A naproti "Zbrklému Z" seděla hezky upravená, ne moc sympatická žena v modrém kostýmku, která si podpírala bradu, co chvíli kontrolovala telefon a tvářila se ohromě znuděně. Upírala pohled někam do dálky a očividně jí rozhovor se "Zbrklým Z" nebyl příjemný.

A co dělalo "Zbrklé Z" ?! 

No to co vždycky, fňukalo, tvářilo se nešťastně a nepřetržitě mu jela pusa.

Bylo tak zaneprázdněné svým, že i když mě léta zná, ani si nevšimlo, když jsem kolem jejich stolečku prošla jednou tam(pro něco dobrého)a pak znovu, když jsem se vracela.

"Milé M" které bylo jako vždy elegantní a šik a i když byl teď jeho milý úsměv dost povadlý a dobrou náladu mu tohle zrovna nepodpořilo, vypadalo lépe než před těmi pěti lety. "Milé M" bylo rádo že si ho "Zbrklé Z" nevšimlo.

Představilo si jak by to asi vypadalo, kdyby se od něho "Zbrklé Z" samo a dobrovolně neodstřihlo. Teď by tam na místě ženy v modrém kostýmku sedělo určitě "Milé M" a muselo by dokola poslouchat hloupé starosti "Zbrklého Z", které byly zbytečné za většinu z nich si mohlo "Zbrklé Z" samo zásluhou své bezohlednosti.

Vzpomínám si, jak "Zbrklé Z" vypadalo ještě před pár lety, kdy ještě neustále vyselo na "Milém M".

Dnes si říkám, že bylo nemalou zásluhou "Milého M", že si "Zbrklé Z" pamatuji jako vždy upravenou živelnou ženu. 

Dnes to byla na první pohled živelná žena, to ano, ale také od pohledu zlá, ne špinavá, ne chudá, ale sama sebou zanedbaná a neupravená bytost, která ve mě kupodivu nebudila absolutně žádné emoce. 

Ta žena se za těch pár let nikam neposunula, spíš naopak. Nevidím nic špatného na stereotypním způsobu života, pokud přináší radost a člověk je viditelně spokojený, ale obávám se, že tohle nebyl ten  případ.

Myslím, že tohle je spíš :" Kdo chce kam..."

Aby se těšil domů

Vítání

Tak, jak už jsem se zmínila, můj život je protkaný nitkami staroanglického způsobu života. Takže i moje rady a návody tím budou ovlivněné.

 Jsme všechni moderní, jsme si všichni rovni a spousta dalších důležitých věcí.

 ALE! 

My co jsme doma jsme také hospodyňky. Ať už chceme nebo ne, svět nás tak vnímá. Takže milé Partnerky, Manželky a milované Ženušky a vlastně i Partneři. Tohle je určitý způsob chování, který fungoval už našim prababičkám. 

Možná by bylo dobré říct, že se tenhle článek hodí spíš pro Ženy, které jsou doma, ale myslím že i ty pracující si v něm najdou svoje a že se některé rady dají uplatnit v jakémkoliv partnerství.

Spousta mužů, končí svou pracovní dobu pravidelně a také se pravidelně v plus, mínus určitý čas vrací domů. Jiní, což je můj případ, končí náhodně a pokud nedají vědět, zjeví se z čistajasna ve dveřích.

Ale ať už se Vám domů vrací z železnou pravidelností, nebo náhodně, vždy je nějaká hodina, od které se zvyšuje pravděpodobnost výskytu Vašeho Mužíčka ve dveřích.

Ideální je, tak 20 minut, až půl hodinky před předpokládaným výskytem, mít hotovo pár drobností.

Projděte byt

Projděte celý byt/dům a posbírejte drobnosti, které na první pohled dělají v bytě nepořádek. 

Bývají to dětské hračky, sem tam třeba jen teplý svetr přehozený přes křeslo, tužky, papírky s poznámkami, notebook, tablet, kabel od nabíječky, sluchátka, hrneček od čaje v obýváku... najde se toho spousta. Vezměte to, a dejte tam kam patří, nebo alespoň úhledně smotejte kabely a složte oblečení tak, aby bylo vidět že je srovnané 

Složte deky kterými se přikrýváte v obýváku, srovnejte všechny přehozy i polštáře. 

V dnešní době a zvlášť ve městech snad není místo kde by se neprášilo a tak setřete konferenční i jídelní stůl od prachu(stačí suchou prachovkou). Dbejte na to, aby byly oba stoly prázdné, měly by na nich být jen věci, které jsou pro to místo funkční. Dálkový ovladač, prostírání, slánka a pepřenka. 

Zákeřné boty v předsíni

Srovnejte boty v předsíni, stačí jen aby působily organizovaně, není potřeba je třídit a uklízet do botníku. Také dejte pozor aby vstup do bytu byl volný a nic nebránilo v otvírání dveří.

 Ono totiž není nad to, když přijdete domů a dveře se Vám vrátí ještě dřív, 

než jste stihli projít a to jen proto, 

že jsou za nimi měkké bačkůrky, které dveře dokonale odpruží Vám na nos.

Pokud máte na věšáku v předsíni vícero kousků svršků, udělejte tam místo tak, aby v něm bylo jedno místo na pověšení kabátu a nedalo se přehlédnout.

Pokud máte na jídelním stole nějaké nádobí, které tam nepotřebujete, odneste přebytečné kousky do kuchyně.

Tohle všechno Vám zabere zhruba 15 až 20 minut, podle toho jak velký prostor jste srovnávala.

Teď projděte byt a podívejte se kolem sebe, všechny vodorovné plochy by měly být až na koberce, nebo ubrusy a ozdobné předměty prázdné. 

Pokud to neděláte hned ráno a necháváte peřiny větrat, zajděte do ložnice a ustelte postel.

Tak celý byt teď bude působit přívětivějším a uklizeným dojmem. 

Větráme

Vyvětrejte, otevřete okna a dopřejte vnitřnímu prostotu pořádně se nadechnout. Větrat by jste měli zhruba 10 až 20 minut v kuse. Pokud je zima jen 10 minut. Až zavřete okna, provoňte byt něčím co má rád byt. Může to být vonná tyčinka, může to být Váš parfém, nebo vůně skořice(ale pozor pak bude čekat nějakou dobrotu).

Nesmíte zapomenout na sebe

Mezi tím se podívejte do skříně a převlékněte se z pohodlných tepláků, do něčeho o třídu výš než vytahané tričko a pohodlné kalhoty. Mělo by to být něco v čem se cítíte dobře a v čem víte že vám to sluší. Může to být sukně která je hezká, ale ven už by jste si jí nevzala, nebo legíny a přes ně hezké dlouhé triko, nebo domácí šaty, fantasii se meze nekladou. Ale hlavně sundejte ty tepláky! 

V dnešní době se rozmohl trend nenosit doma podprsenku, do toho nikomu mluvit samozřejmě nechci, ale pro tuhle příležitost byste jí měla vytáhnout ze skříně. 

Aby byla silueta štíhlejší

Tak a teď bačkůrky, pokud máte tu možnost pořiďte si domů jedny botičky, které Vám budou pohodlné a zároveň budou Vaší nohu zjemňovat a lichotit ji. 

Drobný podpatek je k plusu, ale být nemusí. Já mám domácí lodičky i sandálky a protože je můj Muž hodně vysoký mám i vyšší podpatky, ale když mám oteklé nohy vezmu za vděk i drobnými "ťapkami" úplně bez podpatku.
Podtrženo a sečteno, když si necháte na noho ty pohodlné kroksy, budete v nich vypadat jako žába.

Nebojte se nemusíte v nich trávit celý den, jen je použijte jako součást prvního dojmu. Později je zase  klidně sundejte.

Koupelna to jistí

Pokud jste si vzala sukni a zjistila jste že by to chtělo ještě žiletku, tak teď je ta správná chvíle. Nesvlékat, jen strčte nohy do vany/sprchového koutu a hurá... 

A když už jste v koupelně, tak se trochu upravte. Někomu stačí jen poupravit vlásky a nasadit si úsměv. Někdo by k tomu mohl přidat i trošku řasenky, zakrýt pytle pod očima, pokud je máte a možná trošku tvářenky. 

Pokut nenosíte šperky jinam než ven, můžete přidat drobounké náušnice a jemný řetízek, ale není to nutné.

Parfém, nebo deodorant, musíte mu přece vonět až se vrátí domů a obejme Vás. (dobré je používat takový který mu bude vonět, nebo přímo víte že tu určitou vůni na Vás má rád)

Krocení dravé zvěře

Tak a teď jsou na řadě děti, pokud máte děti vezměte si je také trošičku do parády, aby byly upravené a čisté. Také k tomu přidejte instrukce aby toho tátu nechaly po pořádném přivítání chviličku v klidu. Vysvětlete jim, že je z práce unavený a nezapomeňte jim připomenout že je má rád a jak se na ně celý den těšil.Můžete je zabavit třeba tím, že mu namalují hezký obrázek.

Pokud jsou Vaše děti tak malinké, že ještě není možné jim tohle vysvětlit a hlavně ještě nemohou zůstat ve svém pokojíčku samotné, unavte je trošku nějakou fyzicky náročnější hrou. Budou tak pří vítání tatínka klidnější a dají trošičku prostoru i Vám se v klidu s Mužíčkem přivítat.

Připravte jim v v obýváku hrací deku a na ní hračky se kterými si rády hrají. 

Po přivítání můžete drobečka vypustit na deku k hračkám. 

Jestli máte psího kamaráda, udělejte si chvilku před příchodem partnera čas a vezměte pejska ven aby se proběhl a trošku unavil.

Zástěrky nikdy nevyšly z módy 

Pokud máte zástěru a je jen trošku hezká, vezměte si jí. Ne jen že tím ochráníte své oblečení, ale budete působit žensky a tak nějak domácky. Další věc je holý fakt že většině mužů připadá žena v hezké zástěře přitažlivá... ale o tom až jindy. 

Velká chvíle

Tak a je to tu, Mužíček vchází do dveří.

Vypusťte na něho děti i domácí mazlíčky :D Ať ví že je má :) 

Nechte je se přivítat a až mu dají co proto, vysvoboďte ho. 

Větší děti pošlete namalovat obrázek, menší vezměte do náruče, mazlíčky odvolejte.

Nechte ho zout se, sundat svršky a až teprve pak se k němu přitulte, láskyplně ho obejměte a polibte. 

Ačkoliv Váš Muž své děti miluje a domácího mazlíčka má ze srdce rád, Vy budete tím vysvobozením a ta kdo ho přivede do malé oázy klidu.

Posaďte ho do obýváku, dbejte na to aby měl ovladač na televizi v dosahu, ale nezapínejte ji. Nebo ho pusťte k počítači, ať si v klidu projde maily, facebook, zpravodajské servey, nechte ho prostě chvíli prokrastinovat. Zeptejte se jestli má hlad a nebo žízeň. Přineste mu jen něco malého a nechte ho tak dvacet minut oddechnout si.

 A i když se toho za den stalo tolik co mu chcete, nebo potřebujete říct, těch 20 minut nechte mluvit Vy jeho.

Půlhodinka klidu a svobody

Zdržte se také v první hodině co je Váš muž doma výchovného kázání dětem. Nekřičte, pokud máte puštěnou hudbu ztlumte ji aspoň na tě prvních 20 minut.

Za pár dní uvidíte ten rozdíl, bude se domů vracet rád. On je totiž veliký rozdíl v návratu do oázy kde je klid a kde víte že na Vás s láskou čekají čisté děti a upravená, voňavá žena v příjemném prostředí.

A mezi tím,

 kdy se Vám muž vrací k těm Vašim upatlaným zlatíčkům, které byly ještě před hodinou čisté, k ženě která ho sice bezmezně miluje, ale už si ani nepamatuje, kdy jí viděl v něčem jiném než v teplákách a beztvarým drdólem na hlavě. Také se děsí té laviny slov a zvuků, které se na něho po celém dni v práci vyvalí hned mezi dveřma a neskončí to dokud děti neusnou a když si nedá pozor uštědří si bolestivou modřinu o hračky, které jsou zas všude. 

Nestyďte se

Jestli nejste zvyklá nosit zástěru a i přesto jste ji po přečtení tohohle článku vzala na sebe, nebuďte překvapená údivem Vašeho okolí. Setkáte se s rozpačitými úsměvy, s chápavými úsměvy a všechny ty úsměvy budou široké. Každý si Vás bude prohlížet. Krásné reakce mívají děti, také počítejte s tím že holčičky budou chtít také zástěrky jako má maminka. 

Nebuďte zklamaná, když první reakce Vašeho muže bude rozpačitá a bude si Vás spíš jen s úsměvem prohlížet než že by chválil. Pokud Vás tak nezná, dejte mu čas si zvyknout a seznámit se s novou situací.

Neděste ho

Určitě se bude ptát co se stalo, napadne ho (jako každého, bez ohledu na pohlaví!) jestli na něco nezapomněl. Ujistěte ho že se nic neděje a že nic nepropásl. I když to může být docela vtipné  rozhodně ho nenechávejte v nejistotě. Dbejte na to, aby tenhle způsob Vašeho oblékání měl spojený s pohodou a klidem.

Vaše investice do těch prvních 20 minut po jeho návratu, všechny ty přípravy a pak sebezapření hned mu nevykecat díru do hlavy se Vám vrátí. 

Pokud nemáte doma pařez, Váš muž to nepřehlédne a získáte tím jeho plnou pozornost.

 Tenhle způsob přivítání občas dokáže zmírnit i napjaté období. 

Já osobně si myslím že tohle je jeden z kroků, kterým můžete získat partnerovu pozornost, pokud máte pocit, že o ni přicházíte, nebo že Vám hrozí konkurence.

Tam kde je vztah zdravý a je všechno v pořádku to bude zajímavé oživení. U nás se to přelévá v příjemně ztrávené odpoledne, nebo večer.

A Vám co jste doma to prospěje také, vytáhnete na světlo věci které by Vám jinak na věky věků leželi na dně skříně, protože už se nehodí ven, jenže je Vám líto je vyhodit, 

Drobné podpatky Vás donutí narovnat věčně ohnutá záda k dětem, nebo když se hrbíte u počítače 

 a také získáte trochu toho zdravého sebevědomí.

Další věcí je, že Váš Muž bude vědět že jste to dělala celé jen pro něho.

 Konvička na čaj už je prázdná, tak zase příště. 

Echinacea

Echinacea 

Tahle léčivka, kromě toho že Vám zkrášlí bylinkový záhonek, má opravdu vynikající léčivé vlastnosti.
Echinacea je původem ze středozápadu v Americe, díky tomu je to celkem vděčná květinka která si libuje v kamenité, dobře propustné půdě a s přehledem zvládá horko i sucho. Není to velký jedlík, takže půda může být chudší, ale dbejte na to, aby měla dostatek prostoru, vyrůstá do výšky až 140cm.

Echinacea je trvalka a vykvétá velkými fialovými, nachovými, bílými, oranžovými, žlutými i zelenými květy, které jsou podobné našim kopretinám, ale okvětní plátky jsou větší a je jich méně. Střed květu je hnědo rudý a může přecházet až do oranžova. Je výrazně vystouplý nad okvětní plátky a láká čmeláky z širokého okolí.

Stonek bývá tmavě zelený a chlupatý, listy mohou být dlouhé až 10cm a mají kopinatý, nebo vejčitý tvar. Okraje listů mohou, ale nemusí být zubaté jako pila.
Doba kvetení je od začátku Června až do září.Vysévá se v Březnu a začátkem dubna.
Na venkovní stanoviště semínka vyséváme ideálně do pařeniště, pokud se jí chystáte zasadit do truhlíku, nebo květináče dejte pozor aby se vám semínka neutopila.
Předpěstované sazeničky se vysazují ven až v polovině května, dají se koupit a tak se s předpěstováním nemusíte trápit.
Množit Echinaceu můžete také dělením trsů. Nebuďte zklamaní, když Vám první rok nevykvete, většinou rozkvétá až druhým rokem svého života.

Z devíti odrůd jsou k léčení vhodné tři : 

       

           

Tahle léčivka se dá zpracovat úplně celá,
co je dobré vědět je, že v kořenu se nacházejí zcela jiné léčivé látky než ve zbytku rostliny.
Kořeny totiž obsahují vysoce koncentrované esenciální oleje. Zatím co nadzemní části zas obsahují převážně polysacharidy.
Tak a teď trochu lidsky, k čemu je Echinacea dobrá:

Echinacea se dá používat v několika formách, jako tinktura, která se ředí podle potřeby, třeba jako kloktadlo proti bolesti v krku.
Jako čaj, nebo nálev, kdy jsou vhodné tři polévkové lžíce sušiny na litr horké vody.

Nebo jako masti, které doporučuji dělat z husího sádla. Echinaceu kromě své vlastní zahrádky můžete sehnat v jakékoliv lékárně, mívají kapky i tablety. Také v obchodech se zdravou výživou, případně v jakémkoliv obchůdku zaměřeném na bylinky ji seženete sušenou. Zatím se mi nestalo, že by na balení nebylo dávkování.

Pokud dodržíte dávkování, nejsou známé vedlejší účinky a co je milé, 

Echinaceu můžou i těhotné a kojící maminky. 

Samozřejmě pylový alergici by si měli dávat pozor, přece jen jde o jejich alergen. Z vlastní zkušenosti kdy mám v domácnosti dva pylové alergiky, z toho jeden je opravdu silný alergik, 

nevadil čaj(ze sušené rostliny) a kapky(z lékárny) ani jednomu a naopak jim pomohla.

Je to velice účinné přírodní antibiotikum, které pomáhá ničit bakterie i viry v organismu, zabraňuje

infekci (pokud už se infekce rozvine, léčí ji). Echinacea výborně posiluje imunitní systém, který je pak schopen se nesrovnatelně lépe bránit. Protože v buňkách stimuluje tvorbu interferonu, což je látka, kterou tělo přirozeně bojuje proti virům a infekcím.

Pokud jde o autoimunitní choroby, jako je třeba v dnešní době tolikrát proklínaný atopický ekzém a lupenka,
 je Echinacea účinným pomocníkem.Mezi autoimunitní choroby na které má příznivý vliv, patří také revmatická artritida, lupus a také roztroušená skleróza a další.
Je vynikající při prevenci a při léčbě nachlazení i chřipek, které dokáže při prvních příznacích zcela zastavit.
Pokud Vás ale rýmička zmůže, zkrátíte si užíváním Echinacei léčbu o několik dní i týdnů a navíc zmírnit, někdy i zcela potlačí nepříjemné příznaky, jako je bolest v krku,hlavy, rýma, horečka, zduření sliznic a celková malátnost organismu.

Dále pomáhá při dlouhodobých a opakujících se obtížích třeba se záněty středního ucha, nebo zánětech dásní, pomůže i při léčbě nepříjemného zánětu močových cest.Výborně pomáhá jako doplněk léčby při Stafylokokových a streptokokových infekcích, také při zánětech vedlejších cest dýchacích a při zánětech                                                                                             způsobených Herpes virem.

Echinacea pomáhá při hojení akné, zánětů kůže, při proleženinách a popálenin.

Echinacea působí rychle a také se rychle vyplavuje z organismu, takže je dobré se tomu přizpůsobit a užívat jí v kratších časových intervalech. Například při začátku chřipky, je ideální vypít jednou za hodinu nálev nebo si vzít kapky.  

A protože jsem čajomil a bylinkový barbar,  když jsme nemocní, kombinuji nálev třeba s černým čajem a samozřejmě aby nám to chutnalo do něho přidávám med a citrón. 

Když jsem byla malá, měla moje maminka tuhle trvalku ve žluté formě na záhonku. Léta jsem kolem ní jako čtyřletá chodila a říkala si jak je to hnusná kytka. 

Když jsem povyrostla tak, že jsem se na její květy už nedívala jen zespoda, připadala mi ošklivá už jen z principu a jako dětský záškodník jsem občas chodila její květy ulamovat. To byl pocit zadostiučinění, to byla pomsta, té chlupaté obludě, u které se dal květ jen zlomit, ale sílu na to abych ho utrhla a rituálně se na něm mstila dál, jsem neměla.

 Navíc jich bylo v trsu tolik že si toho nikdo ani nevšiml a tak nevinná léčivka, která mi nikdy nic neudělala, byla v té době mým osobním dětským nepřítelem, se kterým jsem mohla tajně bojovat. 

Tolikrát jsem viděla maminku jak se o ni s láskou stará a mluví o ní jako o veselých sluníčkách, která ji pokaždé když jsme přijeli na chatu radostně přivítala. "Tahle hnusná kytka?!" Říkala jsem si pro sebe jako malá. 

"Podívej jak je krásná" říkávala maminka.

A dnes po tolika letech na tu oranžovou obludu, co byla chlupatá a kdykoliv jsem se dotkla jejích chlupatých stonků, nezapomněla mi to znepříjemnit tím, že se prostě nedala urvat a jen se zlomila,

divně voněla a nepochopitelně se nad ní rozplývala každá mámina kamarádka, také na ni také s láskou vzpomínám. 

Zahrádku na které rostla už dávno nemáme, ale kdykoliv si vzpomenu na léto a dětské prázdniny, jsou tam její oranžové květy na kraji cestičky, skrz které svítí sluníčko a je mi až skoro líto, že jsem tenkrát nevěděla co má maminka na zahradě za poklad a že jsem se k ní chovala jako nějaký nájezdník, co přišel plenit a pak vždycky zbaběle zdrhne, protože ví, že by mu máma dala co proto.  Dnes si zimu bez Echinacei už neumím představit.
Už ani nespočítám, kolikrát mě udržela na nohou, když jsem to potřebovala.